Distanční výuka z pohledu žáka 7. B
Rok 2019 se psal,
když koronavirus začal.
Na jaře byly zavřené školy,
měli jsme jen úkoly.
Jedna online hodina denně byla,
celkem nás i pobavila.
V červnu škola zase byla,
někoho však nebavila,
nebylo to povinné,
někdo to měl online.
Velké prázdniny pak byly,
koronavirus nabral síly,
v létě se vše uvolnilo,
cestování umožnilo.
A když jsme šli do školy v září zas,
nastal tento divný čas.
Roušky jsme nosit museli,
mělo to však své účely.
Nemohli jsme se setkávat s jinými třídami,
museli jsme si pěkně vystačit sami.
Měl jsi rýmu nebo kašel,
do školy jsi týden nešel.
A když pak nastal říjen,
nemocnice měly velký příjem.
Koronavirus se rychle šířil,
a tak Prymula opatření zvýšil.
Školy zase zavřeli,
my jsme byli veselí.
Online hodiny jsme měli,
a do obchodů jsme nesměli.
Matika i čeština,
teďka byla povinná.
Úkolů moc nebylo,
proto nás to bavilo.
Od 30. listopadu,
napadlo tu naši vládu,
že žáci budou rotovat,
se vzděláním bojovat.
Do školy šli šesťáci,
doma byli sedmáci.
Další týden obráceně,
šesťáci doma- spokojeně.
Máme z toho poučení,
tento virus sranda není.
Tomáš Poštulka 7. B.