Soutěž - Voda pro život

Naše škola se zúčastnila celorepublikové soutěže Voda pro život. V kategorii poezie se umístila na 1. místě Natálie Žárská a Čestné uznání získala Aneta Tomová, obě  žákyně 8. třídy.

Báseň o vodě - Pramínek štěstí

Vodo, vodičko,

spusť se nám maličko. 

V naší vesnici, 

mám jednu sklenici, 

v které nic není, doba se mění. 

Vody jsem si nevážila, 

a teď abych tu na suchu byla. 

Vodičko milá, až já tě najdu, 

vezmu si tě  s sebou, 

bude mi tu blaze s tebou. 

Všechno se tu v pusto mění, 

a nic už se nezelení. 

I ta krásná louka, na které jsem sedávala, 

A s ostatníma jsem si hrála. 

Všude je tu prach a špína, 

není už tu ani hlína. 

Dýchat se tu nedá, 

prach se s větrem zvedá. 

2) Do lesa jsem vyrazila, 

starou paní navštívila. 

Dala mi hned dobrou radu, 

kde já si tě, vodo, najdu. 

Za skalami vysokými, 

a hlubokým lesem. 

Ptala jsem se sebe, kde jsem. 

Potkala jsem lištičku, 

která nesla lahvičku. 

Já se lišky optala, 

kde bych vodu sehnala. 

Řekla mi, že nemá zdání, 

ale že mám najít kámen přání, ten mi to prý prozradí. 

Spatřila jsem kámen krásný, 

byl to ale křišťál jasný. 

voda se v něm čeřila, jak jsem ho tu spatřila. 

A promluvila: „Prosím, vodu nám dej,

cokoliv za to chtěj“. 

Z kamene se ozval hlas: „Život za život musíš dát a ne si jenom něco přát, za dary se musí platit, a proto se musíš navždy ztratit. Místo mě tu budeš žít a já už mužů v klidu jít.“

 Musela jsem souhlasit, aby lidé mohli žít. 

3) Křišťál vodu proměnil, 

A kdo vodu spatřil pil. 

Vesničané jásali, všichni nadšeně tleskali. 

Takhle končí báseň má, 

já v kameni ukrytá. 

Natálie Žárská 8. třída

Dar i žal

Voda je život,

voda je dar,

voda je radost,

voda je žal.

Životu radost přináší,

ba i smutek,

když všechno s sebou odnáší,

a nečiní tím dobrý skutek.

Dar je to veliký,

bez ní by nebyl svět,

mnozí lidé z Afriky,

by o tom mohli vyprávět.

Všichni se však strachují,

protože jí ubývá,

lidé s ní dost plýtvají

a někde sama vysychá.

Aneta Tomová, 8. třída