Historie do roku 1998

Historie

        Škola v Hati má dlouhou a bohatou historii. Patří mezi jednu z nejstarších na Hlučínsku. Podle farní matriky lze od roku 1657 dokonce jmenovat i její učitelé, kteří byli zároveň v kostele varhaníky. Jako první se objevuje jméno Matyáše Lamly, v roce 1669 pak Jiřího Gajdy…
        V roce 1825 byla postavena nová budova farní školy. Stála pod kostelem v místech, kde dnes stojí dům 
p. A. Hluchníka. V té době  se v ní učily děti z Hati, Darkovic a Vřesiny. Vyučovacím jazykem byla moravština. Na začátku 60.let 19.století byla škola v Hati dvoutřídní a měla 271 žáků. V roce 1873 došlo k oddělení školy od kostela. Škola v Hati přešla pod správu obce.
        
        Od roku 1882 byly v Hati školy dvě:

        V roce 1911 byla postavena nová škola na horní Hati (dnešní zdravotní středisko). Měla 4 učebny a 2 učitelské byty. 16.3.1923 byla Hať připojena k ČSR. Vyučování v českém jazyce bylo zahájeno 4.4.1923 a přechod z němčiny na češtinu byl poměrně hladký. 
        28.11.1929 byla v Hati zřízena měšťanská škola. Od začátku se potýkala s nedostatkem tříd. Učilo se v podkroví, na staré faře, kde však nebyla kamna, a tak se žáci v zimě stěhovali ze třídy do tříd na obecní škole.
        V roce 1931 byla do školy zavedena elektřina. O dva roky později, v roce 1933, najal stát 6 bytovou budovu, která náležela velkostatkáři Václavu Mackovi, a do ní se přestěhovala celá měšťanka. V této budově se pak vyučovalo až do roku 1968.
        Prvním ředitelem měšťanské školy byl jmenován 13.12.1929 p.Josef Starý, do té doby odborný učitel v Petřkovicích. 20.1.1930 se zapsalo do této školy 39 žáků:

        Po Mnichovu 1938 připadla Hať opět k Německu a měšťanská škola byla zrušena, neboť říšskoněmecká školská soustava takovýto typ škol neměla. Žáci museli povinnou školní docházku dokončit na obecné škole – v němčině.
        Změna vyučovacího jazyka byl jev, kterým v historii  museli haťští školáci projít celkem 4x.

 
        Fronta v dubnu 1945 značně poškodila budovy obou obecných škol v Hati.
        První pololetí školního roku 1945/46 si žáci denně docházeli do školy bez oken pouze pro domácí úkoly. Vlastní výuka v opravených budovách byla zahájena teprve 7.1.1946.
        Ředitelem obnovené měšťanské školy se stal Bohuslav Kubalec. Na školu bylo zapsáno v r. 1945/46  214 žáků z Hati, Darkovic a Šilheřovic.
        V roce 1947/48 byla v 1.patře budovy pošty zřízena tělocvična.
        Po únorových událostech v r. 1948 a změně politického režimu se stal ředitelem Jan Lindovský.
        V 50. letech prošlo naše školství několika reformami. Od roku 1948/49 byla povinná školní docházka prodloužena z 8 na 9 let a měšťanka přejmenována na střední školu s povinnou závěrečnou zkouškou. 
        Školu v Hati 6.-9. roč. navštěvovalo 228 žáků - 48 z Darkovic
                                                                                     - 112 z Hati
                                                                                     - 68 z Šilheřovic
        Největší problém u zkoušek dělal žákům jazyk český. Úroveň byla velmi nízká, pravopis mizerný, většina dětí doma hovořila nářečím. Čeština jim činila stejné potíže jako ruština, která se stala povinným předmětem.
        Školský zákon z roku 1953 uzákonil opět 8 letou povinnou školní docházku pod názvem Osmiletá střední škola v Hati. Tento model trval do šk. r. 1961/62, kdy byla zpětně zavedena 9 letá škola pod názvem ZDŠ.
        V roce 1951 vznikla pionýrská organizace, která nesla jméno slezského básníka P. Bezruče. Budovatelské období socialismu neminulo ani školu v Hati. Učitelé museli být základní oporou veřejného a politického života v obci. Angažovali se v různých funkcích - ve Svazu československého sovětského přátelství, v Osvětové besedě, ve výboru KSČ apod.
        Škola se neustále potýkala s nedostatkem prostor, červená budova 6.-9. tříd byla nedostačující  a bez oprav rok od roku chátrala. WC byla na dvorku, dílny na staré faře, vaření se vyučovalo ve sklepě pod učitelskými bytovkami (u zdravotního střediska), tělocvik na poště.
        Už v roce 1931 (23.5) se v Hati uskutečnilo komisionální řízení, které rozhodlo o výstavbě nové školy. Plných 35 let museli haťští čekat. Teprve v červenci 1966 byla zahájena výstavba nové, 18 třídní školy.
        Výuka v nové pěti pavilónové škole byla zahájena 15. 2. 1968. Samotný slavnostní akt otevření se pak konal na haťský odpust 22. a 23. 6 1968
                A škola začala psát novou historii.

                       
        30 let – to je zlomek v historii času, avšak v životě školy je to dlouhá řada let, měsíců a dní, naplněných  bohatou a tvořivou prací.
        Školou prošlo během těchto let okolo 1700 žáků, vystřídalo se 112 učitelů. Nová škola byla slibována občanům a žákům od vzniku měšťanské školy v r.1929. Po válce žáků rychle přibývalo, ale nová budova byla stále v nedohlednu. Teprve v roce 1963 byl vykoupen pozemek státního statku a začalo se s výstavbou moderní pavilónové školy. Stavba trvala celých pět let. Konečně se stal sen skutečností. Vyučování v nových prostorách začalo 15.2.1968.
        V polovině měsíce února byla ukončena stavba školy a slavnostně žáci pod vedením učitelů byli uvedeni do nových školních místností. Nástup byl filmován čsl.televizí a vysílán ve večerních televizních novinách. Byla to významná událost v dějinách haťské obce. Samostatná slavnost otevření nové školy se však konala teprve 23.6.1968. Z ústředních úřadů byl přítomen náměstek ministra školství s.Mudr. Havelka, později ministr pro tisk a informace. V nové škole se pracovalo příjemně, žáci měli  konečně tělocvičnu s dobrým sportovním vybavením. Také kabinety byly doplněny  novými učebními pomůckami. Škola dosahovala velmi dobrých výsledků. Pod vedením p. uč. K. Pandolarovského získalo družstvo žáků 1.místo v okresním kole házené a naše škola byla známá dobrými výkony i v dalších kolektivních sportech.
        Učební výsledky už tak dobré nebyly. 24 žáků –tj. 5,2‘% propadalo. 
        Ve školním roce 1970/71 bylo zřízeno 10 doučovacích skupin z jazyka českého a z matematiky, větší pozornost byla věnována talentovaným žákům. Obojí přineslo úspěch. Hned v následujícím roce kleslo procento neprospívajících žáků na 3,3%, přišli i první úspěchy v okresních soutěžích. Brigita Dudková a Kamil Tyleček obsadili 3. a 4. místo v matematické olympiádě, Jan Rončka  1.místo ve fyzikální soutěži. Dagmar Smolková a Karin Tabačková vyhrály v recitační soutěži. Tyto úspěchy podnítily aktivitu dalších žáků. V roce 1974 navázali žáci 6.třídy družbu se slovenskou školou v Krajné Polaně u Dukly. Škoda jen, že po obou vzájemných návštěvách a několikaletém dopisování se tyto kontakty vytratily.
        V témže roce se rozvinula na všech školách akce Kultura školám. Naši žáci od tohoto roku navštívili pravidelně 2-3 představení v Divadle loutek v Ostravě, starší žáci  pak absolvovali pěkné a poučné hudební a divadelní pořady v KD v Hlučíně. V roce 1977/78 byla definitivně zrušena třída na dolní Hati. V budově funguje dodnes mateřská školka.
        Školní družina zahájila svou činnost 1.2.1977. Zpočátku  to bylo pouze jedno oddělení. Brzy se ukázalo, že družina je potřebná i na vesnici, a tak se 12.9.1977 se rozšířila o druhé oddělení. Družinu navštěvovalo 42 žáků. V roce 1983/84 byla dobudována a vybavena pracovna chemie a fyziky.
                    Počáteční nadšení z nové školy brzy vyprchalo a přidělávalo starosti především ředitelům,  jichž se během 30 let vystřídalo celkem šest.     

                 Ředitelé školy:     1963-70-Drahomír Suchánek
                                                   1970-74-Ladislav Kalusek   
                                                   1974-78-Jan Tvarůžka
                                                   1978-82-Norbert Tvrdý
                                                   1982-95-Ivo Strádal
                                                   1995    -Mgr.Jan Hřivňák

        Nádherně prosklené chodby, atria mezi pavilony, to je krásné na pohled, ale v praxi a tuhé zimě je to přímo katastrofa. Takové chodby nelze prohřát, totéž se dá říci o tělocvičně. Silné větry vanoucí od Štípek měly vliv na pokles teploty ve třídách. Utěsnění oken kovotěsem v zimě 1981/82 pomohlo jen částečně. O rok později byla provedena velká oprava kotlů ÚT. Ale definitivní obrat k lepšímu nastal teprve v poslední době, kdy obecní úřad přistoupil k radikálním změnám.         V koncových třídách se zazdila polovina posledního okna a celá zadní stěna byla zateplena. Zazdily se též ľ prosklené části šaten a o prázdninách 1997 nastoupila stavební četa naposledy a tepelnou přizdívkou v chodbách učinila přítrž chladu, s nímž jsme se potýkali více než 20 let.
        Škola byla v roce 2001 plynofikována.

        Výchova je proces věčný, nikdy neukončený. Stále je co zdokonalovat, vylepšovat. Ve školním roce 1976/77 byla celostátně zavedena nová koncepce vzdělávání. Důraz byl kladen na tvořivou práci dětí. Množinová výuka v matematice měla podnítit přirozenou logickou bystrost žáků. V roce 1981/82 jsme měli naposledy 9.třídy a ZDŠ se změnila na ZŠ s osmi ročníky. První stupeň tvořila 1.- 4. třída, druhý pak 5.-8. třída. Z tohoto důvodu přešla od r.1979/80 na naši školu i 5.třída z Darkovic. Do výuky byly zavedeny povinně volitelné předměty a nepovinné cvičení z jazyka českého a matematiky. Žáci se mohli zdokonalovat a rozvíjet vlastní talent i v řadě kroužků – sportovním, výtvarném, hudebně dramatickém.
        Žáci navštěvující cvičení z jazyka českého  vydávali od r 1978/79 do r.1992 časopis Haťské okénko, v němž zveřejňovali své vlastní literární pokusy. Od r.1966 byl časopis nahrazen Háďátkem, který informuje o současném životě a dění školy. A že jde o dění rušné, o tom není pochyb. Stačí nahlédnout do moderně vybavené učebny informatiky. Ta vznikla díky OÚ a štědrého přispění z řad místních sponzorů, za což jim patří naše uznání. Jejich zásluhou dostalo i školní hřiště v roce 1995/96 nový asfaltový koberec.
        Po roce 1989 byla ve výuce dána větší volnost pedagogické tvořivosti učitelů. Učitel je povinen naplnit osnovy, časové rozvržení a doplnění učiva si pak volí sám. Nové učebnice se na trhu objevují jako houby po dešti a školy si mohou vybírat. Také celý systém vzdělávání došel změn. Naše škola od letošního roku zvolila alternativu Základní školy, která v tomto roce vstoupila už do 7.ročníku. Povinná školní docházka se od loňského roku, teď už definitivně , zvýšila na devítiletou.
        Škola nikdy neusnula na vavřínech, přestože práce je stále více a je čím dál složitější. Předně nám ubývá žáků, „tahounů třídy“, kteří odcházejí do matematicky a jazykově specializovaných tříd na ZŠ v Hlučíně. Mnozí talentovaní žáci využívají možnost studia na 6 a 8 letých gymnáziích a v 6. a 8. třídě z naší školy odcházejí. Svými výsledky pak reprezentují další školy. Přesto dosahují naše děti dobrých výsledků, což dokazují úspěchy v řadě  olympiád a soutěží. Mezi ty, kdož v posledních letech výborně reprezentovali školu, patří David Kotlář, který v letech 1991-92 dvakrát po sobě vyhrál okresní kolo olympiády v dějepise a Kristýna Ostráková byla ve stejných letech hned za ním, tedy druhá. Oba reprezentovali okres dobře i v krajském kole v Olomouci.
        V biologické olympiádě obsadila 1995/96 Jiřina Janišová 3.místo v okrese.I ona hájila barvy okresu  v krajském kole.
        Dobrých výsledků za 30 let bylo hodně. Každý těší a motivuje žáky i učitele k další činorodé práci.

autor: Marta Rončková